|
|
Institucionalizace Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí v České republice
Sura, Rudolf ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analyzovat opodstatnění zřízení Úřadu pro dohled nad financováním politických stran a politických hnutí1 v České republice. Zde mě bude především zajímat, z jakých zdrojů přicházely podněty k ustavení takového Úřadu. Dále pak představím samotné vnitřní nastavení Úřadu a to v tom smyslu, jaké reálné změny přinesl do stávající právní úpravy, která se v České republice věnuje financování politických stran. V rámci srovnání aktuální a dříve platné právní úpravy bude sledováno především naplňování principů systému financování politických stran. Na základě empirických dat z Úřadu pak zhodnotit efektivnost a opodstatněnost zavedení tohoto Úřadu do legislativy České republiky. Dílčí cíle a jejich naplnění tvoří argumentační základ pro zodpovězení výzkumné otázky práce. Výzkumná otázka vychází s cíle práce a je formulována následně: Lze považovat za opodstatněné zřízení Úřadu vzhledem k předchozímu stavu právní úpravy? Výsledkem práce je zjištění, že ve srovnání s původní úpravou lze jednoznačně určit novelizovaný systém jako transparentnější. Na konstatování, zda lze označit systém financování za transparentní, bude potřeba delší časový úsek pro hodnocení. Bude záležet jak na politických stranách, tak výhradně na Úřadu, jehož role je v tomto procesu nezastupitelná, jestli se...
|
|
|
Kontrolní instituce v ČR: postavení a role NKÚ
Hlaváčová, Kamila ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vymětal, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje kontrolním mechanismům a Nejvyššímu kontrolnímu úřadu České republiky, jako jedinému ústavně zakotvenému kontrolnímu orgánu v České republice. Práce se zabývá jak jeho postavení v českém právním systému, jeho působnosti, organizační struktuře a principům, na nichž úřad funguje, tak v neposlední řadě také jeho reálné kontrolní činnosti. Cílem práce je analyzovat, jak dalece kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu vedou k reálné nápravě; tj. k přijetí odpovídajících opatření a jejich realizaci. Téma kontrolních institucí je nezanedbatelné a aktuální prakticky neustále, neboť existence těchto institucí je jednou z klíčových podmínek fungování moderních demokratických států.
|
|
|
Odpovědnost nejvyšších kontrolních institucí vůči parlamentům ve vybraných státech Evropské unie a srovnání s Českou republikou: Studie č. 1.202
Cupalová, Marcela ; Kavěna, Martin
Studie obsahuje srovnávací a ústavněprávní analýzu právní úpravy odpovědnosti nejvyšší kontrolní instituce vůči parlamentu. Materiál srovnává právní úpravu ve vybraných státech EU a v České republice nejen z hlediska uplatňovaných kontrolních mechanismů, ale i z hlediska základního principu konstitucionalismu a souvisejících zásad odpovědnosti a dobré správy. Práce dovozuje, že je-li zvažováno přijetí podrobnější zákonné úpravy v ČR, která by upravovala výkon kontroly NKÚ ze strany Poslanecké sněmovny, není nezbytné vycházet z toho, že tato kontrola musí být i v budoucnu pojata jako výkon veřejné správy v materiálním smyslu (tedy jako kontrola podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole): kontrola NKÚ ze strany Poslanecké sněmovny implicitně plní i jiné neméně důležité cíle (kromě zajištění odborné kontroly hospodaření), které vycházejí ze zásad parlamentního práva a které mohou být lépe zajištěny při užití specifických parlamentních kontrolních mechanismů.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.